Náš první letošní závod nás čekal hned ze začátku roku. Opět se konal na Sněžníku u Děčína. Plán byl jasný. Vyrazíme už v pátek, budeme u Haničky a Vítka v Děčíně. Mareček měl zase rally, tak jsme vyráželi ve třech. Zvyklý už z Kralup. Cesta netrvala ani hodinu. Počasí nebylo moc zimní, spíš jako na podzim, chladno a pršelo.  Náladu nám to ovšem nekazilo. Do Děčína jsme kvůli Martinky tréninku dorazili až kolem půl desáté hodiny večerní. Pozdravili jsme se s Haničkou, holky poklábosily a já už jsem se zavrtal do pelíšku. Ráno jsme opět vstali do divného počasí, sníh, pak déšť a takhle se to pořád opakovalo. Po snídani jsme si vyšli na procházku do mého oblíbeného parku. A pak jsme se jen tak váleli. Do nedělního rána jsem vstával pouze s Martinkou. Vzhledem k počasí jaké bylo, jsme nechtěli Cipíska tahat do té zimy. A dobře jsme udělali. Nasedli jsme do auta a pro nás již známou cestou jsme vyráželi směr Sněžník. Místo závodu bylo letos posunuté malinko dál, ale to nám nevadilo. Podmínky byli stále stejné. Až na to počasí. Loni jsme měli azuro a letos vánice střídala vánici.  Mohli jsme ale opět sedět v příjemné hospůdce, kde nám bylo teplíčko. K prvnímu běhu jsme se dostali malinko před polednem. Opět na startovní listině bylo psáno 6 RR. K prvnímu běhu nastoupila Csaba s Haňasem. Trať byla velmi náročná a dlouhá plná sněhu. Takže ten kdo si to chtěl zkrátit se musel brodit vysokým sněhem což nebylo lehké. Možná proto si Csaba doběhla první pro střapeček. Druhý běh byl na mě a Gitánovi. Počasí nám moc nepřálo a začalo sněžit. Nenechali jsme se přeci odradit, je to střapeček a za ním se vyplatí hnát i za počasí, kdyby psa ven nevyhnal. Nepoučení starším bráchou jsme si také chtěli zkracovat, ale rbzy jsme pochopili, že tudy cesta nevede. V průběhu běhu se pořadí  hodně střídalo, ale v cílové rovince jsem pořádně zabral a mohl jsem si zakousnout do střapečku jako první. Za to jsem si vysloužil krásných 171b. Poslední byla na řadě mamka Nayla s pro nás neznámou Airou. Nayla běžela jako zkušený závodník a nenechala se ničím překvapit. Doběhla si do cíle první! Pauzu jsme si dali ve vyhřáté hospůdce. Zbaštil jsem si s mamkou zase kousek masíčka a byl spokojený. Vzhledem k zimnímu času a ošklivému počasí to rychle utíkalo, málem jsme prošvihli druhý běh. Tak to bylo vše takové hektické. Ale nakonec jsme to vše zvládli. První běh absolvovali bráchové spolu. Při jejich běhu jim silně sněžilo. Na náš běh se to uklidnilo a tak jsme měli volnější pohled. Běžel jsme s Csabou. Běh byl velice vyrovnaný, ale střapec jsem v krásném killu udolal sám. Možná mi malinko uškodilo, že jsem začátek moc nadběhl, což se některým rozhodčím nelíbí. Ale co naplat. Já byl velice spokojen. A nejen já. Po prvním kole jsem vedl pořadí a tak jsem se mohli nechat jenom překvapit na vyhlášení. Nakonec mi nejlepší RR utekl pouze o 2 body, ale 1.místo mezi psy bylo velmi, velmi potěšující! S radostí jsme odjížděli zpátky domů, sdělit tu radost našim nejmilejším.

NordCup Sněžník