Author Archive

HERI a HESHIMU čekají na svou novou rodinu … oba jsou úžasní, mají krásné tmavé oči, pevnou kostru, chodí se už venčit na zahrádku, slyší na své jméno a velmi rádi se mazlí. Mohli by být úspěšní na výstavách, v coursingu, ale především to budou milující společníci a parťáci.

Heshimu Zwanga

Heri Sheikh

Více info na » http://rr.sloninec.net/

Sluníčko nás opět vítalo do nedělního rána. Žádný šrumec po ránu, spalo se jako každou neděli. Jenom Martinka byla už od šesti na nohou a to je poněkud neobvyklé. Hlavu jsem si s tím nelámal a pokračoval jsem ve spánku. Svůj jemný vznešený zadek jsem zvedl až na povel, že jedeme na výlet! Venku jsem se před cestou ještě pořádně vyběhal a mohlo se nastupovat. Jelo se pěkně, koukal jsem po okolí a přemýšlel na jakou akci mě asi tak Martinka vytáhla… Do cíle jsme dorazili asi po hodině zdolávání českých serpentin. A už když jsem viděl množství těch čtyřnohých slečen a pánů různých velikostí a hmotností, bylo mi jasné, že coursing to nebude! Celý článek »

Do sobotního rána nás vítalo sluníčko! Ale z pelíšku se mi moc nechtělo. Když jsme šli na ranní procházku teplo taky moc nebylo. Ale náladu mi to nezkazilo, horší to bylo když jsem zjistil, že vlastně do výběhu dnes nejdu! Zase jsem tušil nějakou zradu v podobě výstavy. A od pravdy jsem nebyl vůbec daleko. Poté co jsem se nasnídal, jsme usedli do vozu a jelo se. Náš cíl tentokrát nebyl moc daleko od domova a zakotvili jsme v Praze. Parkovali jsme u super parčíku pro pesany, kde byli agi překážky. Na rozcvičku jsme si tam s Martinkou dali pár cviků a už jsme si to s bráchama hnali směr výstaviště. Šrumec jako na každé výstavě. Celý článek »

Pro více info klik na obrázek

Nedělní ráno nevypadalo zrovna růžově, venku zataženo, lijavec a k tomu všemu pěkná zima. Martinka mě vytáhla z teplého pelíšku, ven kam by ani Sonníka nevyhnali. Ale holt jsem musel. Dali jsme si Kosmonoský okruh a to už mi mělo napovídat, že neděli nebudeme trávit doma. Když jsme se oba vyvětrali, Martinka začala balit věci pro Matěje, ale hlavně pro mě. Prý mám dnes velký den. Něco říkali o bonitaci, ale copak o tom něco vím?! Než jsem nastoupil do vozu, ještě jsem si stihl prohodit pár slov s Jenynkou. Pak mě páníčkové nahnali do kufru a už se vyráželo směr Prágl. Když jsme se domotali na místo určení, spustil se neskutečný lijavec. Všude kolem mě bylo spoustu zrzounků. Hned na začátek mě poměřili a už jsme zase čekal co se bude dít dál. Krácení tohoto dlouhého času jsem využil k pokukování po těch slečnách co se kolem mě motaly, ale nejvíce se mi zalíbila taková krásná holčička, Chiwitsi se jmenovala. Já jsem se jí očividně také dost zamlouval, tak jsme spolu laškovali a vyměnovali si zamilované pohledy. Občas jsem jí něco romantického zašeptal do ouška. Tak třeba se ještě někdy potkáme. Konečně jsme asi tak po dvou hodinách přišli na řadu k posouzení. Sluníčko nám svítilo, tak to nebylo zase tak hrozné. Bylo to delší než na výstavách obvykle bývá, ale zvládl jsem to na jedničku. Od posuzovatelek jsem dostal „nálepku“ UCHOVNĚN !!!! Celý článek »