CAC Klatovy

Nadpis dnešního reportu z výletu do Klatov by se spíš měl jmenovat to nejlepší na konec. Ale začneme pěkně postupně! Výjezd do Klatov byl už v pátek velice ohrožen. Po smutném pátku nebylo vůbec pomyšlení jet do Klatov a vůbec nebylo čím! Ještě, že máme tak hodného dědečka, který se sám nabídl, že si s námi udělá pěknou sobotu. Ráno jsme si nechystaly věci jak pro nás tak tentokrát i Matýskovi. Odjezd byl plánovaný na půl sedmou a jak se řeklo, tak se také stalo. Po nasoukání veškeré bágáže do vozu jsme vyrazili směr Čejetice! Ano náš talisman štěstí Klárka nemohla chybět! Cesta trvala dvě hodiny a utekla velmi rychle neb jsme ji celou probrebentili. Matýsek byl už pár kilometrů před cílem protivným z toho, že musí sedět v sedačce, ale do cíle jsme to přežili. Na parkovišti na nás čekali bráchové. No a aby to byly ty pravé Klatovy, tak na přejímce byl samozřejmě problém, že jsme přijeli pozdě a veterinář je pouze na hlavním vchodě. Když jsme se tam přemístili, tak tam nebyl.. Nasměrovali jsme si to rovnou ke kruhu, kde na nás čekal zbytek posádky! Před námi se posuzovali bíglové, bylo jich 33. Nešlo to zrovna po másle, tak jsme se snažili čekání zpříjemňovat couráním po výstavišti. Naše plemeno přišlo na řadu asi tak kolem půl jedné:-( to vědět, tak jsme se nehnali v šest z pelíšku. Bylo snad 40 stupňů na sluníčku a kruh nebyl nikde krytý! Vůbec, ale vůbec se mi tam nechtělo! Od Martinky jsem dostal óbr pochvalu, že jsem snad zmoudřel nebo co! Páč jsem prý stál opět nádherně! Do kruhu nás nastoupilo celkem 7 psů. Nejprve se nám paní rozhodčí podívala na chrup a celkový vzhled. Poté jsme si dali pár koleček, rovinek a pak se vrhla na jednotlivá posuzování. Bylo to dlouhé a na tom teple úmorné, ale šel jsem do sebe a vydržel to! Posudek máme nádherný a snad nám i svitla naděje, že bychom nemuseli dopadnout tak hrozně! Jako na posledních MV… Po posouzení všech přítomných v kruhu zůstali pouze Véčkaři. Stranou si rozhodčí vzala dva psy mezi kterými byl i Gitano. Jaké bylo překvapení, když se v tomto duelu rozhodovalo o třetím a čtvrtém místě.  No a přišli jsme na řadu my! Nikoho by ani snad v tom nejlepším snu nenapadlo jak tentokrát skončíme a jaké místo ulovíme! Ano, ano.. naše vytoužené první místo jsme konečně udolali! Radost byla převeliká, ale popravdě já byl spokojený, že se můžu konečně ukrýt před tím sluníčkem! Ještě jsme bojovali o Národního vítěze. A pak jsem měl volno až do odpoledních soutěží! Nebyla ani moc nálada na dovádění! Tak jsme si dali opět výborný oběd a pomalu jsme balili věci a přesouvali se do haly! Začátek byl opět o půl hodiny posunutý, Mates už byl nevrlý a mě se chtělo spát! No co naplat držet s rodinou se musí! Nastupovali jsme jako první v soutěži o nejlepší chovatelskou stanici! S bráchama jsme si jako vždy dali hodně záležet na tom jaký máme výraz! Ivetka nás neustále učí vystavovat s úsměvem, tak se s bráchama smějeme! Pan rozhodčí se na nás moc nekoukal, tak jsme nebyli moc nadšení, že by nám to tentokrát nevyšlo. Ale opak byl pravdou! Byl rozhodnut hned od začátku! Opět jsme se umístili jako nejlepší a naše šňůra úspěchů pokračuje dále!
Jsme moc rádi, že tato výprava byla nakonec tak moc úspěšná a že to špatné jsme si snad už konečně vybrali! Všem moc gratulujeme k jejich úspěchům! A také děkujeme dědečkovi Karlovi za to, že byl dědečkem na plný úvazek a s Matýskem ten celý den zvládli na jedničku! Naší dvorní fotografce Klárce za krásné fotky, které samozřejmě budou v galerii a vůbec všem za velkou podporu a gratulace, které jsme dostali!

Rozhodčí: Ing. Roubalová Ivana, CZE

třída otevřená: GICHINGA Slunce života V1, CAC

GITANO VUMA Slunce života V4

třída šampiónů: FARAHANI MOSI Slunce života V2, res. CAC
třída veteránů: A’dayimen Slunce života V1

Rozhodčí nejlepší chovatelská stanice : Adlt Vladimír

 

BIS Chovatelských stanic - Slunce života