Courání pod Kostí

Zřejmě poslední sluneční podzimní den jsme vyrazili na výlet k hradu Kost. Jela s námi Klárka. Po příjezdu na místo jsme pořádně nevěděli kam chceme jít. Podívali jsme se na možné trasy a vydali jsme se po zelené. Šli jsme cestou necestou a najednou nám cestu zkřížil zajíc! To Vám byli mety, ale málem jsem ho měl! Ale Martinka mě odvolala, tak jsem jako poslušný pejsek přiběhl, sice trošku v rozevláté náladě, ale přišel:-) Na rozcestí nám moc cesta nepřála, tak jsem změnili cíl cesty na červenou. Po ujití pár metrů jsme se obrátili a rozhodli jsme se pro žlutou trasu to už bylo rozhodnutí konečné, Cíl cesty údolí Plakánek. Podzim hrál všemi barvami, Sluníčko hřálo a já si z vesela mohl běhat kde se mi zachtělo! Všichni kolem mě si dopřávají různé ozdravné procedury, tak jsem si jednu taky zvolil. Bahenní lázeň, bylo to labůžo, ale z nějakého důvodu jsem tam nemohl být! Nevím proč, ale hned jsem musel do potoka a bylo pucování! Po očištění kožíšku jsme pokračovali dál! Bylo to žůžo dobrodůžo. Běhat nahoru a dolu, na skalku a k vodě. Prostě jsem si to náramně užíval. Došli jsme až do Střehom. Tam jsme se obrátili a valili jsme si to cestou zpět! Martinka s Klárkou si dali polévku a hranolky v hospůdce, ale já už jsem chtěl hrozně domů. Kdo by taky nechtěl po 4 hodinách běhání a už nepočítám ty naběhané kilometry. Holky s Matýskem ušli něco kolem 7km. Snad budou další krásné sluneční dny, abych se mohl zase takhle vyblbnout! Děkujiiiiii…