4.9.2009

V pátek přišla panička domů a začal jakýsi zmatek. V chodbě se mi začali hromadit moje věci. Pak začali lítat věci i páníčka a v tu chvíli jsem pochopil, že asi pojedeme na výlet. Celý kufr auta byl plný, skočil jsem na zadní sedačky a mohli jsme frčet. Před Prahou jsme se potkali s Péťou, Aničkou, Michalem a hlavně Růženkou. Na tu jsme se těšil nejvíce. Cesta byla dlouhá, ale já ji skoro celou prospal. Když jsme dorazili do campu, tak jsem si konečně mohl hrát s Růženkou. Byla tam i její ségra Fáťa, ale ta mě tolik nezajímala. Po vyčerpávající honičce jsme se konečně mohli podívat do chatky. Měl jsem tam svůj pelíšek, ale Růža měla lepšejší, tak jsem jí ho hned zabral. Noc byla hrozná, pořád mi do očí svítilo světlo z ulice, chtěl jsem spát s Růžou, ale nějak jsme se tam po chvíli nevešli. Tak mě Martinka vzala na milost a mohl jsem do postele k ní. Za odměnu jsem se k ní pořádně tulil.

5.9.2009 IX. speciální výstava

V sobotu ráno jsme se probudili do studeného a zataženého počasí. Dal jsem si pořádný „oběd“ pohrál s bráchama a ségrou a hup do auta a zase jsme někam jeli. Když jsme přijeli na místo, bylo tam tolik kamarádů zrzounků, že jsem je na jedné tlapce nemohl spočítat, velký, malý, mladý, starý…byla teda velká zima, ale dostal jsem nádhernou červenou deku. Mareček mi udělal super pelíšek v kufru auta. V 10 hodin mi Martinka navlíkla ten úzký obojek, nasadila si číslo na ruku a šli jsme se připravit. Začala si nás volat paní do kruhu, tam jsme běhali dokolečka dokola. Paní rozhodčí se mi koukala na zoubky a hladila mě, to já rád. Potom jsme zase utíkali a byl jsem moc šikovný, Martinka mě pořád chválila, ani jsme neblbli s bráškou Gitankem. Paní rozhodčí si nás zavolala k sobě a tam si mě pořád prohlížela a něco říkala té druhé paní. Ještě jsme si zaběhli jedno kolečko a to bylo všechno. Za odměnu jsem dostal plnou hrst piškotků. Po mém výkonu jsem prospal snad půlku dne. A pak jsme pořád dováděli s bráchama a Růženkou. Přijel se na nás podívat i bráška Drak.

Rozhodčí: Monika Tušanová, SK

třída štěnat: GICHINGA Slunce života VN

                     GITANO VUMA Slunce života VN3


třída otevřená: FARAHANI MOSI Slunce života V


třída otevřená : FARAA NANYANIKA Slunce života V

6.9.2009 IV. klubová výstava

V neděli, poslední den se nám vstávalo o něco líp, byla krásně modrá obloha a dokonce svitil Oskárek. Páníčkové sbalili věci, uklidili chatičku a vydali jsme se směr plná louka zrzounků. Musel jsem sedět na zadní sedačce, ale mě se tak zalíbilo v kufru, že jsem se tam pořád sápal. Když jsme dorazili na místo, tak jsme si ještě chvíli hráli s bráškou Gitanem, Haňáskem a s Růženkou. Pak už jsme museli nastoupit do kruhu, protože nás volali. Tentokrát tam byla jiná paní rozhodčí, tu už jsem znal z Konopiště. Byla zase moc hodná a milá, moc dlouho nás netrápila 🙂 jednou jsem se proběhl a mohl jsem jít čekat co se bude dít dál. To byla pěkně dlouhá doba a mě už to tam moc nebavilo, tolik jsem si chtěl hrát s kamarády, ale to jsem nemohl, tak jsem se aspoň pořádně vyválel v trávě. Když paní rozhodčí posoudila všechna štěnátka, začali jsme společně běhat dokola. Postupně nás tam zůstávalo míň a míň a mě to míň a míň bavilo, zvlášť, když na zemi bylo něco co se hezky čmuchalo. Když nás tam zbylo pět, tak se panička modlila, abychom tam ještě zůstali. A vyšlo to, skončili jsme zase na 4.místě a Martinka měla ohromnou radost a já vlastně taky. Dostal jsem spoustu dobrůtek a hračku a taky svůj první pohár.

Rozhodčí: Stanislava Janická, CZE

třída štěnat: GICHINGA Slunce života VN4

                     GITANO VUMA Slunce života VN3


třída otevřená: FARAHANI MOSI Slunce života V2, res.CAC


třída otevřená : FARAA NANYANIKA Slunce života V


Po našem předvedení jsme si šli všichni sourozenci užít ještě vodu Orlíku, trochu jsme si zablbli, zaplavali, udělali rodinná fota a šli jsme ještě čekat až dosoutěží ostatní. Po souteži jsme sbalili svých 5 švestek, ja si hupnul do kufru a jeli jsme směr domov! Celou cestu jsem prospal a domu jsem se taky vyškrábal jedině díky dobrůtce, na kterou mě lákali páníčkové. Doma jsme lehli a spali až do rána.

Celkové shrnutí víkendu je takové, že se nám to moc líbilo a užili jsme si to! Doufáme, že všichni kdo tam byli s námi si to užili stejně hezky jako my!