V týdnu jsme přemluvili Klárku aby s námi v neděli vyrazila směr Kozlov. Bylo více než jasné, že tentokrát pojedeme bez Matěje a Mareček se bude vzorně starat o naše miminko. Stávalo se kolem páté hodiny ranní do té tmy se moc nechtělo, ale co bych za lovení neudělal! Stejně jsem celou cestu prospal! Vyrazili jsme něco po půl šesté, silnice byly naprosto prázdné, tak se jelo krásně hladce! V Hradci jsme se zastavili na čůrando na benzině. Když jsme opouštěli hranice Hradce Králové, předjelo nás bílé auto! Trvalo nám asi minutku než nám došlo, že je to moje maminka Naylinka. Takže jsme se jí pěkně drželi a jeli jsme společně! Do cíle jsme dorazili kolem osmé hodiny. Celý článek »

Konečně jsem se také dočkal své galerie! Tímto děkuji Marečkovi a Martince, že se do toho společnými silami pustili! Výsledek jejich práce můžete posoudit sami zde. Postupně budeme přidávat další a další obrázky!

Ze soboty na neděli se posunoval čas z letního na zimní, tudíž jsme si mohli hodinku pospat! Nic na tom, ale muselo se vstávat v 5 hodin ráno, teda ne všichni. Opět jenom Martinka! Šla připravit auto, protože už bylo omrzlé. Pak mě vytáhla do té ukrutné zimy, takže jsem se v rychlosti vyvenčil a šupajdil jsem si to zpět domů! Doma jsme připravili vše na cestu do Kralup. Tentokrát jsme vyjížděli přesně předem určeného času! Cesta utekla rychle, neb jsem ji společně s Matějíčkem prospali. Celý článek »

Zřejmě poslední sluneční podzimní den jsme vyrazili na výlet k hradu Kost. Jela s námi Klárka. Po příjezdu na místo jsme pořádně nevěděli kam chceme jít. Podívali jsme se na možné trasy a vydali jsme se po zelené. Šli jsme cestou necestou a najednou nám cestu zkřížil zajíc! To Vám byli mety, ale málem jsem ho měl! Ale Martinka mě odvolala, tak jsem jako poslušný pejsek přiběhl, sice trošku v rozevláté náladě, ale přišel:-) Na rozcestí nám moc cesta nepřála, tak jsem změnili cíl cesty na červenou. Po ujití pár metrů jsme se obrátili a rozhodli jsme se pro žlutou trasu to už bylo rozhodnutí konečné, Cíl cesty údolí Plakánek. Podzim hrál všemi barvami, Sluníčko hřálo a já si z vesela mohl běhat kde se mi zachtělo! Všichni kolem mě si dopřávají různé ozdravné procedury, tak jsem si jednu taky zvolil. Bahenní lázeň, bylo to labůžo, ale z nějakého důvodu jsem tam nemohl být! Nevím proč, ale hned jsem musel do potoka a bylo pucování! Po očištění kožíšku jsme pokračovali dál! Bylo to žůžo dobrodůžo. Běhat nahoru a dolu, na skalku a k vodě. Prostě jsem si to náramně užíval. Celý článek »

Dnešní den pro nás začínal samýma 10.  Ráno jsme si dali budíček na 6 hodinu ranní. Vítalo nás sluníčko, ale taky pěkná zima. Šli jsme si trochu potrénovat do Kosmonos a taky se pořádně proběhnout. Už tam Martinka nabyla dojmu, jestli ten výlet do Vince nebude poněkud zbytečný, páč jsem měl svou hlavu a povely jsem si dělal tak na 50%. No osud prý rozhodne za nás, domů jsme došli za hodinku, pobalili pár nezbytných věcí, Mareček nás poplival a jeli jsme na Vinec! Pořádně jsme si zatopili ve vozítku, abychom nezmrzli. Martinka šla zařídit nějakou ouředničinu a už nás stavili do latě. Pan rozhodčí si nás prohlídl pozdravil a zavelel odjezd na stopy. To se nás netýkalo, tak jsem se mohl proběhnout s mojí kolegyní Airin. A pak zpět zase do teplíčka! Martinka se prý modlila aby si to sluníčko pospíšilo a pokrylo cvičící plochu svými paprsky…

Hodina čekání byla trochu dlouhá, tak jsme si šli obejít Vinec, jen co jsme se vrátili skupina stopařů dorazila na plac a mohlo se jít na zkoušení ZOPkařů. A zde máme další 10 začínali jsme v deset hodin. První na řadu Ulíková – Sonny. Celý článek »