Dnes jsme absolvovali RTG kyčlí a loktů, které jsou potřeba k bonitaci. Po obědě jsme se vydali do nedalekých lázní Toušeň za velmi příjemnými lidmi. Veterinární praxe sídlí v krásném prostředí malého statku. S velkou radostí jsem přivítal pana doktora Jana Myslivečka. Zkontroloval si mě, zda jsem fit, poslechl srdíčko a taky mě nacpal na takovou podivnou váhu. Pak jsem dostal jedno žihadlo do nožky, které docela bolelo. To už se mi v ordinaci přestalo líbit, tak jsem se hrnul ven. Venku jsem ani nestihl nic očuchat a už jsem se cítil nějaký oslabený. Lehl jsem si na deku, kterou mi tam Martinka přichystala. Po dvaceti minutách přišel pan doktor znova s dalším žihadlem a to už mi lezli kulatý pod chlupatý, nemohl jsem se zvednout a hlava mi taky nějak těžkla. No a pak jsem usnul. Dál Vám to poví Martinka…..

…RTG vedla manželka pana doktora. Dostala jsem oblek a napomáhala v rentgenování. Je to tedy síla, když musíte korigovat gumové tělo 30kg bafana. Byla to velice zajímavá zkušenost být u toho. Domluvili jsme si podrobnosti  a budeme doufat, že výsledky se povedly;-)

Sonníka jsme naložili do auta a těsně před Boleslaví se začal probouzet. Měli jsme to načasované akorát. Protože se hned chtěl zvedat, ale bohužel ho nožičky ještě neposlouchaly! Teď tady leží v pelíšku a spinká.

Tímto bychom chtěli velice poděkovat manželům Myslivečkovým za skvělý přístup. Můžeme jejich praxi vřele doporučit!

Po změně času, kterou jsem absolutně nevnímal jsme vyrazili na další bodovací závod do Kralup. Mareček měl zápas, tak zůstali s Matýskem doma a vzali jsme sebou bráchu Tomína. Cesta nám rychle ubíhala, až do doby, kdy nás v Byšicích zastavili páni policisté. Martinka neměla čisté svědomí, neb jela asi tak o pět km rychleji, tak hned myslela na nejhorší! Byla to pouze běžná silniční kontrola, kterou jsme zvládli a i pán policista byl na nás hodný! Taky jsem ho pořádně kontroloval, když se byl podívat do kufru. Do Kralup jsme přijeli včas. Zapsali jsme se a potom jsme vyrazili okouknout okolí. Trochu jsme si poběhal a šup odpočívat na první běh do auta. A už jsem se konečně dočkal. Celý článek »

Dnes jsme se probudili do velice slavnostního dne! Náš mrňous Matějíček je rok na světě! Uběhlo to rychlostí blesku a z uzlíčka, který jenom leží, spí, jí a sem tam občas zabrečí se stal loupežník, který všechno rabuje a všude vše prozkoumává! Ale je už s ním větší sranda! Ležíme spolu na zemi, tulíme se spolu a honíme se po bytě! Ráno jsme posnídali, počkali na taťku a potom jsme se vydali na velkou procházku na Radouč! Každý si ji užil! Já jsem si poběhal s Marečkem, zalovil pár pohybujících se zajíčků a Matýsek se pohoupal na houpačkách! Moc se mu také zalíbila skluzavka! Když jsme se vrátili domů, tak Matýska vzali na večeři a já jsem si konečně po tom náročném dni mohl v klídku schrupnout v pelíšku!

Všechno nejlepší můj největší bráško Matějíčku x-) Do galerie Vám přidám jak jsme slavili!

P.S.: Aby ten dnešní den byl ještě více slavnostnější, moji sestřičce Růžence se narodilo nádherných 9 štěnátek! 3 holčičky a 6 kloučků. Naší favoritkou je slečna Oranžová:-) a ne jen kvůli té barvě! Zatím se nám nejvíce líbí:-) Na jejich prospívání a lotroviny se můžete koukat zde » rr.sloninec.net

Na letošní druhý bodovací závod jsme se přihlásili opravdu za pět minut dvanáct! Ráno bylo skutečně brzké ráno, budík zvonil už v půl páte! Trochu jsem se divil, že by se už mělo vstávat, když venku byla tma jako v pytli. Ale přes veškerou nechuť jsem nakonec uposlechl volání Martinky a šli jsme se vyvenčit! Stále jsem moc nechápal, proč se to děje. Ale po venčení mi to vše bylo vysvětleno ukázkou dresů a košíku! V tu chvíli jsem věděl, která bije! Já jsem se posilnil vydatnou snídaní, Martinka zabalila nezbytné věci a vydali jsme se tentokrát jenom my dva na tři hodiny dlouhou cestu! Celý článek »

Poslední lednový víkend nás čekal první coursing v tomto roce! Na cesty jsme se sbalili už v sobotu po obědě! Namířili jsme si to směr Děčín k Haničce, která pro nás měla přichystané zázemí na tyto dva dny! Jen co jsme se rozkoukali vydali jsme se na procházku Děčínem! Město nás překvapilo, čekali jsme to horší! Cestou jsme potkali nádherné labutě, které mi nedali spát! Bohužel jsem byl na vodítku jinak bych se za nimi jisto jistě rozběhl! Pokračovali jsme dále kolem krásného zámečku po nábřeží a šupky dupky do teplíčka! Celý článek »